Jak se zbavit bakterií ve studni
Mít v dnešní době vlastní zdroj vody se jeví jako strategické. Přestože je většina obyvatel napojena na veřejný vodovod, množství objektů, které disponují vlastní studnou vzrůstá. Studny si Češi pořizují nejen k rodinným domům, ale i k chatám a chalupám. Ne všechny studny mají ale vodu v dobrém stavu. Poradíme vám, jak ji ochránit před bakteriemi.
Alarmující je skutečnost, že 90 % těchto zdrojů je z mikrobiologických a dalších hledisek nevyhovující. Na rozdíl od vody z veřejného vodovodu, která je monitorována, totiž není pro vlastníky studny žádná povinnost sledovat kvalitu vlastní vody.
Neviditelné riziko pro vaši studnu
Nebezpečné bakterie se do studniční vody mohou dostat z několika zdrojů. Nevýhodou studen je, že nemají žádné ochranné pásmo jako zdroje veřejné vody. Je třeba mít se na pozoru, co se týče sousedních pozemků. Jejich majitel může například začít chovat větší množství zvířat nebo skladovat statková hnojiva. Velkým rizikem je i přítomnost žumpy či septiku na sousedních pozemcích. Velmi nebezpečné jsou splachy ze zemědělsky obdělávaných ploch, kde se spolu s bakteriemi do vody mohou dostat dusičnany a pesticidy.
Tvrdá voda – změkčením usnadníte údržbu koupelny a zlepšíte kvalitu pokožky
S likvidací odpadní vody pomáhá domovní čistička
Čištění studny je třeba provádět pravidelně, svěřit jej můžete profesionálům
Nejdůležitější je rozbor vody
Chcete mít jistotu, že je vaše voda mikrobiologicky nezávadná? Pak se obraťte na akreditovanou laboratoř, která vodu odborně odebere a kultivace ukáže, jestli se v ní vyskytují nějaké mikroorganismy. Seznam akreditovaných laboratoří je k nalezení na internetu.
Co patří mezi nebezpečné bakterie
Nejznámější a nejnebezpečnější koliformní bakterií je bakterie Escherichia coli. Přirozeně osídluje zažívací trakt teplokrevných obratlovců a je zde velmi prospěšná. Problém nastává, unikne-li mimo zažívací soustavu. Je původcem těžkých zažívacích problémů a úporných průjmů. Další nebezpečí představují bakterie rodu Pseudomonas. Působí těžké záněty a další onemocnění.
Záludnost těchto mikroorganismů spočívá ve skutečnosti, že jsou často rezistentní k antibiotikům, což komplikuje další léčbu. V pitné vodě se mohou vyskytovat i eneterokoky, které odolávají i vyšším dávkám dezinfekčních prostředků. Ve studniční vodě se může vyskytovat i nebezpečná Legionella pneumophila, která je původcem horečnatých stavů. Infikovat se lze už jen vdechnutím vodních par obsahujících tuto štíhlou, gramnegativní bakterii. Z dalších mikroorganismů se ve vodě může vyskytnout Clostridium perfringens nebo Bacillus cereus.
Jak ošetřit studnu před nebezpečnými mikroorganismy
Nejdříve je nutné provést kontrolu celé studny. Ta by měla být prováděná pravidelně několikrát ročně. Součástí je kontrola technického zařízení studny a inspekce okolního prostředí. Pozornost je nutné věnovat i krytu studny, zda dostatečně těsní, aby se dovnitř nedostali třeba drobní živočichové. V případě nevyhovujícího výsledku mikrobiologického rozboru se doporučuje studnu vyčerpat kalovým čerpadlem, vyčistit stěny ocelovým kartáčem a navézt nové štěrkové nebo pískové lože. Specializované firmy si s tím hravě poradí.
Dezinfekce studniční vody
Po zkontrolování a vyčištění tělesa studny přichází na řadu dezinfekce vody. Tu je možné provést chemickými nebo fyzikálními metodami. K chemickým přípravkům patří nejrůznější sloučeniny na bázi chloru jako například chlornan sodný, chlornan vápenatý nebo oxid chloričitý. U posledně jmenovaného přicházejí na řadu jeho generátory, které dávkují chemikálie přímo, bezobslužným způsobem rovnou do místa potřeby. Dávkování jiných dezinfekčních přípravků na bázi chloru je vždy uvedeno na obalu výrobku. Množství použitého dezinfekčního činidla závisí na objemu vody ve studni. Dezinfekce se rozmíchá v kbelíku s vodou a nalije se do studny. Objem vody ve studni se spočítá jednoduše podle vzorce V = πr2v, kde π je konstanta 3,14, r je poloměr studny a v je hloubka studny. Potom je obvyklé nějakou dobu čekat než dezinfekce vyprchá. Po uplynutí této doby je možné vodu opět beze strachu pít.
Dezinfekční prostředky na bázi chlóru pozměňují organoleptické vlastnosti vody – její chuť a vůni. Pokud se chcete ošetření vody chemickými látkami vyhnout, je na trhu několik možných řešení. Praktické a používané jsou UV lampy. Voda protéká UV lampou a ultrafialové záření spolehlivě ničí bakterie, spory plísní i viry. Chuť a vůně vody zůstává nezměněná.
Další možností je použití jemných filtrů, které pracují na principu reverzní osmózy. Umožňují separovat z vody částice o velikosti 1 nanometr. V případě odstraňování mikroorganismů jsou stoprocentně účinné. Reverzní osmóza je metoda ultrajemné membránové filtrace. Tato metoda z vody také odstraní těžké kovy, pesticidy či dusičnany. Poradí si i s nadměrnou tvrdostí vody.
Přečtěte si i související články:
Diskuse k článku