Pokoj pro víc dětí nemusí být zlo
Možná si sami dobře pamatujete, jaká to byla otrava sdílet pokojík se sourozencem. Výjimkou není ani situace, kdy se do jedné místností musí vejít i tři děti. Pro to, aby měl každý z potomků svůj vlastní prostor a soukromí, je potřeba hlavně nešetřit nápady a dát si na konečném výsledku opravdu záležet a brát ohled na rozdíl ve věku sourozenců.
Právě osobní prostor ratolesti je tím, čemu je potřeba věnovat velkou pozornost. Ideální jsou samostatné postele, ale vlastní koutek jde vytvořit i v případě, že není jiná možnost, než palandy.
Základní body při vybavování
- přizpůsobení věku
- vlastní místo na spaní
- vlastní pracovní plocha
Přizpůsobení pokoji věku a pohlaví sourozenců je velmi důležité zejména v případě, že se jedná o chlapce a dívku, případně je mezi dětmi větší věkový rozdíl. Pokud máte možnost pokoj přehradit pevnou posuvnou stěnou nebo příčkou (třebaže jen ze sádrokartonu), neváhejte a udělejte dětem vlastní prostor. Řešením může být i vysoký nábytek, případně závěs.
Děti potřebují na úkoly klid, a pokud sdílí pokoj teprve s batoletem, často to bývá problém. Pro nejmenšího potomka proto vyhraďte třeba ještě koutek na hraní v ložnici.
Soukromí je důležité i pro spánek. Pokud tedy není možnost přehradit pokoj, alespoň mezi postele vložte paraván. Patrové postele zase můžete také vyřešit zatahovacím závěsem. Pověra o tom, že pokud mají ratolesti společný pokoj, je jejich spánek méně kvalitní se nezakládá na pravdě a často se děje spíše opak.
Starší děti nenechávejte spát ve stejné místnosti s vámi – i rodiče totiž potřebují soukromí, což by měly děti dodržovat a respektovat.
Pracovní nebo psací stůl by také měl mít každý potomek vlastní. Jednoduché desky se dají ke stěně snadno připevnit, místo pak můžete ušetřit díky mobilním kontejnerům namísto pevných zásuvek. Společný stůl bývá jedním z nejčastějších zdrojů hádek a nedorozumění, tady se rozhodně nehodí ono známé „kdo dřív přijde…“.
Pokoj pro víc dětí má i pozitiva
Hádkám mezi dětmi se nevyhnete tak či tak a společný nebo samostatný pokoj v tom nehraje moc velkou roli. Nenahraditelnou úlohu mají ale společné prostory pro jejich vzájemný vztah, který bude mnohem pevnější, než je tomu u dětí se samostatnými ložnicemi. Velkou výhodou je také fakt, že děti neusínají sami, což také ovlivňuje jejich psychiku. Zejména malé děti mívají strach ze tmy, ovšem díky staršímu sourozenci se s takovými starostmi vypořádají mnohem snadněji.
Nedostatek prostoru se řeší především v panelákových bytech. V takových případech je potřeba nešetřit nápady, použít nejrůznější vychytávky a detaily, jenž usnadní život vám i dětem. Pamatujte ale, že každé dítě potřebuje mít kousek soukromí a své místečko, kde bude jen samo se sebou. Společný pokoj tak znamená i toleranci, která je později v životě k nezaplacení.
Diskuse k článku
Veronika Lorencová
Milos Rezac