Elektroinstalace v koupelně se řídí přísnými pravidly
Pokud rekonstruujete nebo budujete koupelnu, je třeba pamatovat na bezpečnost používání elektrických spotřebičů, které mohou být ve vlhkém prostředí rizikem, že dojde ke zkratu nebo újmě na lidském zdraví. Není možné je tedy rozmístit pouze podle toho, že se vám to tak líbí. Přehled základních pravidel, jimiž se elektroinstalace v koupelně řídí, přináší tento článek.
Koupelna je místem, které by mělo být především praktické a funkční, s čímž samozřejmě souvisí i vybavení elektrickými spotřebiči, co se podílí na tom, zda bude prostředí příjemné či nikoliv. Už jen nezbytná svítidla musí být řešena s rozmyslem. Elektroinstalace se odvíjí od rozdělení koupelny na zóny, tedy oblasti s jasně vymezenými pravidly. I tak ale není možné používat v koupelně obyčejné výrobky, podle zóny musí mít dostatečné krytí, které zajistí, že i když přijdou do styku s vodou, nebudou nijak nebezpečné.
Elektrická instalace – rozdělení koupelny na zóny
Jak už bylo nastíněno, v otázkách elektroinstalace je nutné pamatovat na pomyslné zóny, které určují, v jaké vzdálenosti či výšce může být nějaké zařízení, například od vany či umyvadla, umístěno. Tyto zóny existují v zásadě 3. Pomyslnou 4. zónou je zóna s označením nula, která vyznačuje, že se jedná přímo o prostor, kde se například nachází sprchový kout (pokud nemá vaničku, pak se rovina vymezuje do výšky 10 cm od podlahy) a kde tedy nesmí být jakékoliv vedení. Všechny požadavky na elektroinstalaci v koupelně jsou uvedeny v normě ČSN 33 2000-7-71 ed.2:2007.
- Zóna 1
První zóna je vlastně prostorem nad vanou, umyvadlem nebo sprchovou vanou (resp. uvnitř). Ohraničuje jí tedy podlaha a rovina, v níž se nachází sprchová hlavice nebo vodovodní baterie. Pokud jsou tyto prvky umístěny moc nízko, pak se zóna 1 tyčí do výšky 225 cm. Svisle je pak značena plochami, které tvoří obal vany nebo se měří 120 cm od nesnímatelné hlavice sprchy. Zde nesmí být instalován žádný spotřebič, výjimku tvoří pouze bojler odpovídajícího krytí.
- Zóna 2
Zóna označená číslem 2 se vymezuje okrajem vany či sprchového prostoru (čili od hranic zóny 1) a vzdáleností 60 cm od těchto okrajů. Zde mohou být umisťována svítidla (odpovídajících bezpečnostních parametrů). Co se týče vymezení do výšky, pak platí stejná zásada jako u zóny 1.
- Zóna 3
Tato zóna je v nové normě popisována jako zbytek místnosti, kde není ani zóna 1, ani zóna 2 (dříve do vzdálenosti 240 cm od linie zóny 2). Spotřebiče se do tohoto prostoru tedy mohou umisťovat, musí však být odpovídajícím způsobem izolovány.
Jaká elektrická zařízení je možné v koupelně použít?
Pravidla, jimiž se elektroinstalace v koupelně řídí, samozřejmě pamatují i na parametry a vlastnosti spotřebičů, které lze v jednotlivých zónách používat. Krytí takovýchto zařízení vyjadřuje jejich konstrukční ochranu proti vniknutí vody, nebezpečnému dotyku a vniknutí cizích předmětů. Popis je vyjádřen písmeny IP. Povětšinou se za tímto označením nachází ještě upřesňující dodatek v podobě písmen nebo číslic.
- Svítidla a zásuvky
Co se týče svítidel a zásuvek, což jsou v koupelně nejdůležitější součásti elektroinstalace, pak u svítidel je třeba hledat označení IP 44, případně lepší krytí - IP 45. Samozřejmostí je nutnost provedení v dvojité izolaci. Světla se musí montovat do minimální výšky 180 až 200 cm. Zásuvky se musí nacházet ve výšce alespoň 120 cm nad podlahou, v případě potřeby nižšího umístění pak vyhovuje zásuvka s krytem. Pod 20 cm od podlahy nepatří ovšem žádná.
Pokud se zaměříte na jednotlivé zóny, pak zjistíte, že v zóně 0 nesmí být žádné elektrické zařízení, v zóně 1 pak může mít vedení ventilační zařízení či elektrický ohřívač z nevodivého materiálu. Dané vedení se musí nacházet nejméně 1 metr od horního okraje vany. Svítidla do zóny 1 nepatří. V zóně 2 mohou být umístěna svítidla II. třídy, a to s krytím zmíněným výše, tedy IP 44 nebo IP 45. Ve 3. zóně mohou být zásuvky i vypínače, ale musí splňovat nároky na umístění těchto zařízení v mycím prostoru.
A co masážní vany a sprchové panely?
Výjimečnou situací je umístění masážní vany nebo sprchového koutu s panelem, které ke svému chodu využívají právě elektrickou energii, ale nachází se vlastně v zóně 0. Správné napojení musí provést firma, jejíž odborníci vlastní oprávnění od výrobce či dodavatele konkrétního produktu. Přívod musí být řešen samostatně a také musí být stejným způsobem jištěn. O vhodnosti umístění takového vybavení musí informovat revizní zpráva. Ti, kdo budou instalaci a montáž provádět, musí následovat související normy.
Elektroinstalace v koupelně musí být projektována a následně budována s ohledem na normy, které se k takovému procesu vztahují. V opačném případě je každý uživatel nesprávně provedené koupelny vystaven riziku, že se k elektrickému zařízení dostane voda, což může v konečném důsledku znamenat i újmu na zdraví. Bezpečnost obyvatel by měla být v bytě nebo domě hlavní prioritou, a tak se rozhodně nevyplatí elektroinstalace (ne pouze v koupelně) podceňovat.
Diskuse k článku