Břečťan: popínavá rostlina s netušenými možnostmi

Břečťan popínavý má mnoho tváří. Lze jej pokládat za plevel, ale také za rostlinu, díky níž ožije fasáda. Může chránit i zdobit. Na pohled krásný a tajemný, avšak jedovatý a až příliš vytrvalý. Snadno jej využijete pro stínění, zakrytí nevzhledných ploch nebo k zamezení zvědavým pohledů sousedů. Břečťan neodmyslitelně patří k pochmurnému anglickému venkovu a jeho kousek můžete mít na zahradě i vy.

Nenáročnost a schopnost poradit si v jakýchkoliv podmínkách předurčuje břečťan pro použití v rozdílných prostředích. Miluje stinná místa, ale nevadí mu ani slunce. Dokáže šplhat po zdech, plotech i stromech.

Krásný i nebezpečný břečťan

Stále zelený keřík má dřevitý stonek, z něj vyrůstají liány, které napovídají mnoho o jeho původu: pochází z tropických a subtropických oblastí. Jako jediný svého druhu se dokázal přizpůsobit a přežívat i v našich podmínkách a brzy se stal častou okrasou zahrad.
Kromě tvrdých lístků můžeme najít i drobná květenství,z nichž se na přelomu podzimu a zimy bobule krásné modré až modrofialové barvy. Ty se využívají pro dekorace, ale pozor: jsou toxické, stejně jako listy.

Roste vodorovně i svisle, celoročně a může se pnout až do výšky 30 metrů. Péči přitom vyžaduje minimální.
Břečťan popínavý dokáže během 24 hodin pochytit až 90% benzenu ve svém okolí; vytváří tak čistší prostředí
Ačkoliv je jedovatý, proslul jako bylina a jeho léčivé účinky se využívají dodnes (např. podpůrný prostředek při léčbě astmatu, nemocí horních cest dýchacích nebo při zánětlivých onemocněních)
Na tmavých, vlhkých a nehostinných místech se dá využít jako náhrada trávníku.
O jeho odolnosti svědčí i fakt, že je schopný dožít se až 500 let.

Jak pěstovat břečťan

Břčťan popínavý na fasádě drží pevně, ale nijak ji nepoškodí. Dříve se používal jako tepelný izolant, dnes už spíše jen jako dekorace.

Břečťan seženete ve formě semen, sazenic nebo řízků. Prvně zmíněné je třeba vysadit už na podzim, zbytku se daří lépe
brzy z jara. Hlavní rostlinu vysazujte na stinné místě a ihned k ní připojte oporu, po níž se později bude moci pnout. Nepotřebuje žádnou zvláštní péči, ani přihnojování (pouze na jaře u mladých rostlin cca jednou za měsíc).
Dobře známá je také pokojová varianta břečťanu rostoucího v květináčích. Má drobnější lístky, snadno se obepne do požadovaného tvaru a taktéž není nijak náročná. Daří se jí i na studených chodbách, kde nevyžaduje ani příliš mnoho zálivky. Ale pozor – řadí se mezi prudce jedovaté druhy.

Škodí fasádě?

Pokrytí fasády popínavými rostlinami není ničím výjimečným. Má to však zastánce i odpůrce: jedni tvrdí, že je omítka ničena a porost škodí; opačný názor zase pochvaluje ochranu před mrazem a sluncem.
Předkové to měli dobře promyšlené: břečťan se dříve používal na domy bez omítky. Ty chránil před deštěm a zároveň tepelně izoloval. Riziko pak spočívá v přítomnosti hmyzu, který se k rostlině stahuje – ať už se jedná o pavouky nebo o vosy. Problém bývá také v zastevní růstu, aby šlahouny neprorůstaly střechou.
Jako alternativa se k břečťanu doporučuje přísavník tříprstý, který je však opadavý.

Břečťan je skvělým řešením pro zamaskování ne příliš vhodně postavených zděných plotů nebo malých zahradních staveb. Pozor ale na nežádoucí rozšíření. V některých zemích se rozšířil tak, že je považován za invazivní rostlinu a je třeba jej likvidovat. V případě pnutí po fasádě hrozí prorůstání střechou – proto kontrolujte a udržujte pod kontrolou všechny šlahouny.