Jaké je nejlepší krmivo pro ryby a jak mít zdravé ryby v zahradním jezírku?
Obecně vzato, každá ryba v zahradním jezírku potřebuje dostatek pestrého a kvalitního krmiva, aby se mohla chlubit výborným zdravotním stavem. Ale jen málokdo má velmi úživné jezírko plné přirozené potravy, což znamená zarostlé vodními rostlinami a na dně vrstvu detritu plného bentosu (organismy žijící na dně a tvořící primární zdroj přirozené potravy kaprovitých ryb).
Většinou nám jde o to, abychom se mohli pyšnit křišťálově čistou vodou v našem jezírku a mohli se tak kochat krásou našich šupinatých miláčků. V takovém jezírku musíme ryby správně a kvalitně krmit. Tím jim zajistíme přísun všech potřebných látek a živin, aby měly silnou imunitu a aby dobře rostly.
Na trhu je mnoho krmiv pro jezírkové ryby. Většina krmiv se vyrábí extruzí nebo lisováním. Extrudovaná krmiva jsou plovoucí a lisovaná jsou většinou potápivá. Plovoucí krmiva většinou vyhovují kaprovitým rybám jako je karas, KOI, jesen atd. Potápivá krmiva jsou pro změnu určena jeseterům. To však neznamená, že kapři jeseterům krmivo ze dna nesbírají.
Čím krmit ryby v jezírku a kdy je pro to vhodná doba?
S jesetery nebudete mít tolik práce. Ti se krmí celoročně, přijímají totiž potravu i v zimě. Poradíme vám malý tip, jak krmit jesetery, aniž by je o žrádlo mlsnější a rychlejší ryby. Rozdělte ryby v jezírku tak, že v jedné části je nakrmíte plovoucím krmivem a v jiné části jezírka pak krmte jesetery. Anebo pak existuje ještě jeden způsob, který je zároveň i nejefektivnější, a to že nasypete jeseterům granule na dno přes nějakou plastovou trubku rovnou pod vousy.
Jesetery je vhodné chovat ve větším jezírku se silnějším průtokem, aspoň 10 m3. Jesetery je potřeba krmit krmivem určeným přímo pro jesetery, nikoliv pro pstruhy. (Jiné krmivo má totiž vyšší obsah tuku a jeseteři pak trpí ztučněním jater a následnými obtížemi.) Krmná dávka je cca 2 % hmotnosti ryb v jezírku. Dopřejte jeseterům kvalitní krmivo, a to skoro denně.
Horší je to s krmením ryb kaprovitých (KOI, karas, jesen, perlín, lín atd.). Kaprovité ryby přijímají potravu v závislosti na teplotě vody v jezírku. Když poklesne teplota vody pod 10 °C, zpravidla přestávají přijímat potravu a připravují se k zimní hibernaci. Proto se KOI, karasi a jiné kaprovité ryby krmí v závislosti na teplotě. Pro chladnou vodu v jarním a podzimním období to je cca 10 až 16 °C.
Jejich zážívání potěšíte lehce stravitelným krmivem s vyšším obsahem kvalitních bílkovin, což splňují krmiva s obsahem popela pod 8 %. Krmte je střídmě, maximálně jednou dvakrát týdně. Je to hlavně z toho důvodu, že na jaře vás mohou opět nemile překvapit mrazy a dojde tak k rychlému ochlazení vody. U ryb, které mají plný zažívací trakt, by tak hrozil až úhyn autointoxikací amoniakem z nestrávené potravy.
Při teplotě vody 15 °C až cca 20 °C krmte jednou denně. Při teplotě vody jezírka nad 20 °C krmte klidně i několikrát denně, ale raději v menších dávkách. Ryby musí krmivo spotřebovat, jelikož nespotřebované krmivo kazí vodu a pak dochází k problémům nejen s růstem řas. Optimální krmná dávka se pohybuje do 2 % hmotnosti rybí obsádky. Dostupnou a výbornou volbou jsou míchaná krmiva pro kaprovité ryby. Je v nich obsažen velmi kvalitní protein a jsou určena pro celoroční krmení KOI kaprů, karasů, jesenů, perlínu atd.
Co se stane, když krmíte brzy na jaře?
Časným krmením zjara trpí hlavně kaprovité ryby, které v zimní přírodě nepřijímají potravu a hibernují v hloubce při teplotě 4 °C. Důležité si je uvědomit, že v klasickém zahradním jezírku o hloubce cca 1,5 m dosahuje teplota vody v zimě u dna i méně než 2 °C.
Ryba je studenokrevný živočich a její metabolická aktivita je závislá na okolní teplotě. Pokud se oteplí a voda se ohřeje na cca 13 až 14 °C a vy už teď začnete s krmením ryb, tak může záhy nastat prudké ochlazení a teplota v jezírku spadne hodně pod 10 °C a problém je na světě.
Jak už jsme zmínili, intenzita rybího metabolismu je závislá na okolní teplotě. A jakmile teplota okolí náhle razantně poklesne, dojde tím také ke zpomalení metabolické aktivity ryb. Nastává pak nebezpečí, že se díky snížené peristaltice zpomalí nebo úplně zastaví natrávené krmivo v trávící trubici ryby. Krmivo se začne rozkládat ve střevech, v horším případě v žaludku, náhle se začne z potravy uvolňovat amoniak, oxid uhelnatý, merkaptany a jiné látky. Tyto plyny pak způsobí až zvětšení dutiny břišní a často při laické diagnostice dochází k mylné domněnce, že jde o Jarní virémii kaprů (infekční vodnatelnost). Zvýšený amoniak je adsorbován do krve. A pokud má voda v jezírku vyšší pH, tak dochází až autointoxikaci amoniakem a následnému úhynu. Buďte tedy velmi opatrní na krmení ryb právě v prvních jarních dnech.
Ryby udržíte zdravé a fit díky správné výživě.
Výborný zdravotní stav a správný růst ryb vám zaručí kvalitní a pestrá strava, která je bohatá na veškeré stavební složky, vitamíny a minerály. Tohle pravidlo platí pro všechny živočichy, tedy nejen pro vaše rybí kamarády, ale třeba i pro vás.
Pokud máte ve vašem jezírku tu správnou a výborně výkonnou filtraci, voda v něm je vyvážená a plná pomocných jezírkových bakterií a do toho zajistíte svým šupinatým kamarádům kvalitní příjem potravy, tak tím omezíte na minimum riziko jakékoliv nemoci. Nesmíte však zapomínat, že jezírko je otevřený systém, a tak se do něj mohou dostat také nežádoucí patogeny.
Největším rizikem posledních let jsou virové nákazy, konkrétně Jarní virémie kaprů, Koi herpesviróza a hlavně Spavá nemoc kaprů (CEV), která má téměř fatální následky a může se stát v blízké budoucnosti velkým problémem v chovech KOI kaprů. Bohužel na virové infekce neexistuje účinná léčba, ale pouze prevence. Jako slibné se jeví použití rybích probiotik. Probiotika, tedy bakterie mléčného kvašení (mikroorganismy, jejichž jedním z metabolitů je kyselina mléčná) prokazatelně způsobují správný zdravotní stav ryb. Ovlivňují pozitivně mikrobion jak ve střevech, tak na povrchu těla. V zažívacím traktu produkují i bílkoviny a peptidy. Ty mají synergický účinek na inaktivaci virů, které pak nemohou napadat buňky. Když dojde k zavlečení parazitů do jezírka například prostřednictvím vodních ptáků nebo vodních rostlin z přírody, je dobrým řešením širokospektrální přípravek. Je však nutno podotknout, že lepší je vždy prevence.
Jak poznáme kvalitní krmivo pro jezírkové ryby?
Nejdůležitějším ukazatelem kvality krmiva je obsah popela. Jedná se o zbytky po spálení určitého množství testovaného krmiva. A opravdu špičkové krmivo, které zahrnuje ty nejkvalitnější suroviny, má obsah popela pod 8 %. Krmiva s tak nízkým obsahem popela jsou velmi kvalitní a výrobcům záleží na výživě ryb, a proto obsahují veškeré potřebné vitamíny, minerály a esenciální aminokyseliny. (Rybám chybí schopnost si je samostatně vytvořit a přijímají je jedině skrze potravu.) Krmiva pro KOI pak zahrnují i různé rostlinné extrakty podporující krásné vybarvení. Krmiva s takto nízkým obsahem popela mají vysokou konverzi. (To znamená poměr hmotnosti přírůstu ryby na hmotnost přijatého krmení.) Z toho důvodu následné exkrementy nezatěžují tolik vodu, jako by tomu bylo v případě nekvalitního krmiva.
Nicméně je vhodné rybám zpestřit jídelníček a dopřávat jim i přirozenou potravu. Klidně tedy vašim šupinatým kamarádům přilepšete třeba srdíčky hlávkového salátu, třešněmi, jahodami, melouny či jinými barevnými druhy ovoce. (Tyto obsahují karotenoidy, které mají pozitivní vliv na vybarvení.) Vhodným krmením jsou též žížaly, mouční červi (ty rádi konzumují hlavně jeseteři), kousky jater. Jen se vyvarujte běžnému pečivu (rohlík, chleba, piškot), protože mouka v něm obsažená se rybám obtížně tráví. A navíc neobsahuje žádné živiny, pouze nežádoucí ztučňující sacharidy. Novinkou pro výživu KOI je krmivo založené na hmyzu, hmyzí mouka obsahuje nekvalitnější bílkoviny a obsahuje veškeré aminokyseliny a je pro kapra nejpřirozenější.
Ať vašim rybám chutná.
Přeje Home Pond
Diskuse k článku