Bruselský styl připomíná nedávnou minulost v barvách a oblé geometrii

Modernismus, jehož evropskými představiteli byli Le Corbusier, Ludwig Mies van der Rohe a Walter Gropius, se v českých reáliích projevil jako Bruselský styl. V architektuře i designu se odráží dějiny a proměny vkusu. Co bylo typické pro československou architekturu a užité umění v době společenských a politických změn?

Je krásný nebo odpudivý? Na tvorbě děl se podíleli výtvarníci, ale použité materiály a konečná podoba ne vždy splnila funkční a dekorativní úkol současně. V nejlepší formě byl bruselský styl interiérů k vidění třeba v seriálu Vyprávěj.

Geometrie života v polovině 20. století

Modernismus reprezentovaný evropskou špičkou s školou Bauhaus byl tolik vzdálený každodennímu životu, že byla jen otázka času, kdy se objeví směr, který jeho slabiny vyplní. V Československu se pro něj vžilo označení Bruselský styl a nikde jinde neměl obdoby. Neveselou dobu rozjasňovaly alespoň charakteristické výrazné barvy. Byly na nádobí, nábytku, oblečení a v kombinaci s geometrickými tvary vtiskly době podobu.
Byly všudypřítomné. Zaplavily stěny nejen na tapetách, ale i ve výmalbě (resp. tapetách), v designu spotřebního zboží, uměleckých dílech i designu nábytku.

Bruselský styl v ČSR startoval na výstavišti

Velká mezinárodní výstava průmyslu a kultury jednotlivých zemí Expo se v roce 1958 uskutečnila v Bruselu. Tady se konala první světová výstava po druhé světové válce a symbolem výstavy se stalo Atomium. Pro Československo to byla výjimečná výstava. Autoři si odvezli Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění!

Ve své době působil bruselský styl jako neskutečná moderna a vítaná inovace. Nábytek se prohýbal v elegantních tvarech. Mezi odlehčenými materiály se začal objevovat plast, koženka, umakart, lepená dýha a další, které umožňovaly tvarování.
Autoři expozice „Jeden den v Československu" stojí za jednoduchým, ale moderním a elegantním pavilonem. Autoři využili krátkou dobu uvolněné tvorby a vytvořili dílo, které nemělo konkurenci.
I přesto, že zatímco u nás v této době bruselský styl vrcholil, jinde už spěl ke konci.

Výjimečné Expo 58

Do Československa přineslo ocenění za nejlepší pavilon na Expo 58, cenu za film Karla Zemana Vynález zkázy (Velká cena Expa 58) a zlatou medaili získal za své dílo fotograf Jan Lukas.
Atomium: zvětšený model krystalové mřížky sybolizoval velký zájem o dobývání vesmíru a vědecký pokrok. Vznikl právě při příležitosti této světové výstavy.

Nemáte doma nábytek v bruselském stylu?

Ve své době působil bruselský styl jako neskutečná moderna a vítaná inovace. Nábytek se prohýbal v elegantních tvarech. Mezi odlehčenými materiály se začal objevovat plast, koženka, umakart, lepená dýha a další, které umožňovaly tvarování.
Tato díla jsou ale dnes vnímána možná trochu negativně jako svědek socialistických časů. Ve sklepech a na půdách jsou tak ukryty poklady, které mohou být vnímány jako nechtěná připomínka špatných časů. Oproštěním od takových myšlenek jsou ale uměleckými díly, které byly součástí vývoje jako jakýkoliv jiný styl.

Plastové židle, gumové hračky nebo porcelán

Pastelové barvy na populárních umělých hmotách se daly najít na řadě vybavení. Tvorba nábytku nebyla ve svázané naplánované výrobě jednoduchá, přesto se takové vybavení objevilo. Objevoval se pak v panelákových bytech, jež s jejich přítomností ožily.
Jedním z typických kousků je i lustr talířovitého tvaru buď v zajímavých barvách nebo s geometrickým motivem. Ve vitrínách v obývacích pokojích se pak objevoval porcelán a sklo s výrazným zdobením.

Bruselský styl znamená, že...

nábytek dostává oblé tvary připomínající vodní hladinu
bývá často a hodně kombinovaný se sklem
využití našly jiné materiály: laminát, hliník, eternit, umakart, roxorové pruty nebo překližka
povrch nábytku byl opatřen výrazně barevným nátěrem
plast byl plnohodnotným materiál, s nimž se pořítalo i pro designové kusy nábytku
pohodlná pohovka je dost možná z koženky
stylové kusy nábytku jsou dnes sběratelskými kousky, ačkoliv v některých domácnostech mají místo maximálně ve sklepě
vybavení se jen těžko renovuje a originální kusy jsou zejména směrem na západ poměrně žádané

Do Československa přineslo ocenění za nejlepší pavilon na Expo 58, cenu za film Karla Zemana Vynález zkázy (Velká cena Expa 58) a zlatou medaili získal za své dílo fotograf Jan Lukas.

Další stavby v Bruselském stylu: kulturní domy v Ostravě, Příbrami a Jihlavě, elektrotechnická a strojní fakulta ČVUT, areál Československé televize na Kavčích Horách, pavilon X a administrativní vstupní budova na brněnském výstavišti, pavilon A na olomouckém výstavišti, pavilon 01 libereckého výstaviště, hotel International v Brně, věžový dům v Ostravě-Porubě, hotelový dům v Olomouci a Litvínově; nádražní budovy v Chebu, Žďáru nad Sázavou, Berouně, Havlíčkově Brodě a další.

Proslulé havířovské nádraží

Pokud chcete poznat Bruselský styl v jeho čisté esenci, pak se vydejte po železnici. V Čechách i na Moravě narazíte na několik nádražních budov postavených s myšlenkami na nový směr. Nejtypičtější ukázkou je pak havířovské nádraží. Dnes hodně diskutovaná prosklená budova působí možná trochu jako památník tehdejším skutečnostem.
Autorem návrhu je architekt Josef Hrejsemnou, mimochodem rodák ze Zlína.
Mnoho památek na Bruselský styl je však opomíjeno a chátrají. I nádraží mělo být zbouráno, aktuálně byly tyto plány ale pozastaveny.

Nemusí být každému po chuti. Patřil ale k historii a byl částí architektonického vývoje a ve vzpomínkách si jej nese každý. Výrazný Bruselský styl jako součást moderny přinesl do Československa trochu barev inspirovaných Skandinávií nebo Amerikou. Možná i vy máte některý z kousků ještě ve sklepě...

Foto: důl architektury, expo58.blogspot.cz