Architekt Jan Kotěra zanechal stopu v Čechách i na Moravě
Brno a Zlín jsou z pohledu architektury zajímavými místy, protože právě tady najdete jedinečné skvosty moderní architektury. Obě města spojuje jméno rachitekta Jana Kotěry, který k jejich vzhledu přispěl bytovými i veřejnými budovami. Jejich charakteristickým znakem rysem je propojení malířství, design i sochařství.
Brněnský rodák bývá označován za zakladatele moderní české architektury. Své schopnosti využíval i jako pedagog, jehož rukama prošlo několik nadějných architektů.
Inspirace brněnského rodáka
I když se narodil v Brně, německé kořeny po matce nezapřel a mnoho let studií strávil na německých školách. S rodiči se brzy přestěhoval do Prahy. Absolvoval Vídeňskou akademii, kde načerpal inspiraci v secesi, která jepatrná v jeho prvních stavbách. Později ji začal kombinovat s venkovskými prvky a motivy.
Vzory a znalosti čerpal na studiích v Vídni nebo při ročním působení v Itálii, kam zamířil díky ocenění Římskou cenu a. Po návratu do vlasti nebyla jeho tvorba přivítána s nadšením.
je autorem návrhu první secesní stavby v Praze (Peterkův dvůr)
jedním z charakteristických znaků
Důležitým okamžikem byla návštěva St.Louis, po níž nastal obrat k racionalismu
navrhoval také náhrobky, které lze najít na několika pražských hřbitovech
Z Prahy do Zlína
Jak se brněnský rodák žijící v Praze a spjatý s Německem (resp. Rakouskem) dostal do Zlína? Inu, v té době celkem jednoduše: díky Baťovi. Už v době kolem roku 1915 byl známou personou ve svém oboru, a když bylo třeba upravit Baťovu rodinnou vilu, padla volba na Kotěru.
Jeho díla se ale nachází na širším území. Je autorem Okresní dům nebo Městské muzeum v Hradci Králové (kde zanechal výraznou stopu) či Národní dům v Prostějově.
Kotěra uměl i nábytkářský design Jan Kotěra se nezapsal do historie jen jako architekt. Byl malířem, designerem nádobí, skla a hlavně interiérů a nábytku. Nesl rysy nejen jeho oblíbené secese, ale i modernismu |
Rysy tvorby
- čisté a přehledné dispozice, řada tvarů (v pozdějším období jen strohý design)
- Nápaditost
- Asymetrie
- Vyvážená kompozice
Nádraží v Hradci Králové
Jan Kotěra a jeho dílo
Za vrchol trvorby jsou považovány roky 1906-1912, ze kterých pochází Kotěrova vlastní vila (Praha-Vinohrady), už zmiňované hradecké méstské muzeum, Krasova nebo Götzova vila, Herbenova vila, Trmalova vila, vila Stanislava Suchardy (včetně interiéru), úpravy prováděl na Vile Tomáše Bati. Vily patřily mezi výraznou část jeho zvorby. Mimo to je autorem i řady dělnických a úředníckých bytových domů. (Laichterův bytový dům, Praha-Vinohrady)
Kolonie pro Baťovy dělníky ve Zlíně byla Kotěrovým dílem po delší tvůrčí přestávce, kterou způsobila první světová válka. Jeho řešení bylo prvním krokem k „baťovskému Zlínu."
Peterkův dům: patří mezi ranná díla (jedno z prvních děl), což značí bohaté zdobení na fasádě.
přestavba zámku v Červeném Hrádku u Sedlčan
Vodárna s věží, Praha-Michle, Třeboň na Kopečku
Pavilon obchodu na Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory
Na několika pražských hřbitovech lze najít hrobky a náhrobky, na jejich podobě se Kotěra podílel: hrobka Jakuba Vojty Slukova, Kožíškova hrobka, hrobka Adolfa Landsberga
Vila Jana Kotěry
Vila Jana Kotěry je památkově chráněným objektem. Je řazena do slohu označeného jako racionální moderna a vystavěna byla v letech 1908-1909. Právě na ní se velmi výrazně projevilo zjednodušování. Na vile byly vybudovány dva dominantní prvky: terasa a věž.
Interiér rozdělalil tak, aby se v něm příjemně žilo i tvořilo. V přízemí se nachází reprezentativní salon a ložnice, v patře pak ateliér, kuchyně, jídelna a hudební pokoj.
Vila se nachází v Praze, ale paradoxem je, že právě tady nenašel pro svá díla příliš místa. Byla označena za příliš moderní.
Fakta a zajímavosti ze života Jana Kotěry
Oblasti, ve kterých působil: architektura, pedagogika, malířství, design (nádobí, skla, nábytku, interiérů i tape )
Už ve 27 letech byl profesorem a vyučoval na speciální škole dekorativní architektury na pražské umleckoprmyslové škole.
Mnoho návrhů Jana Kotěry zůstalo jen na papíře a nikdy nebyly realizovány. I tak patří mezi stěžejní architekty období před 1. světovou válkou. Jako pedagog vyučoval další známé architekty - Josefa Gočára nebo Otakara Novotného.
Zeměř v Praze v 51 letech a zanechal za sebou velká díla. Nejen rozměrově, ale hlavně významově.
Diskuse k článku